Praktické impulsy

z klenotnice zkušeností Manuely Jungové,
zakladatelka a ředitelka Tim 2,2 o.s.

z klenotnice zkušeností Manuely Jungové,zakladatelka a ředitelka Tim 2,2 o.s. 
28.1.2013
Kázeňské desatero pro práci s dětmi

1. Za každé dítě se modli - ON ti může dát svoji lásku i pro dítě.

2. Projev dítěti uznání a ocenění. Každé dítě by mělo od nás pocítit přijetí a úctu, ne odmítnutí a přehlížení - to bychom (zvláště u těch problematických dětí) bez Boží pomoci často nedokázali.

3. Uplatňujme roli vedoucího. Udržuj vyváženost mezi blízkostí ("kamarád") a odstupem ("autorita"). Naši pevnost, rozhodnost a důslednost děti očekávají, vždyť jsme vedoucími skupiny. Naopak nerozhodnost a nejistotu děti rychle rozpoznají a využijí. Můžeme s dětmi jednat přátelsky i bez toho, abychom byli jedněmi z nich.

4. Snaž se o zajímavý program i s využitím poznatků vývojové psychologie.

5. Zaměstnej děti činností, někdy udělej něco neočekávaného (neměnná rutina může být hlavně pro školní děti velká nuda).

6. Najdi příčiny rušivého chování a reaguj na ně.

7. Buďme důslední. Nic nepůsobí větší zmatek v dítěti než to, když máme proměnlivou náladu a naše jednání je nepředvídatelné.

8. Když je hluk, přerušme řeč a čekejme, až se děti uklidní - vycítí, proč jsme zmlkli. Pak můžeme (bez komentáře) pokračovat.

9. Pozor na ostrá slova a křik - poprvé bude možná "buďte ticho!" zvýšeným hlasem fungovat, ale příště to již fungovat nebude, protože děti si zvyknou a tak budeme muset zvyšovat hlas ještě více, a to nás začne frustrovat.

10. Stanovte si společně s dětmi pravidla chování: "Aby se u nás všem líbilo!"

K zamyšlení:
Proč přicházejí děti do hodiny? 
Jenom z tradice? Nebo z povinnosti?
Nejlepší "lék": vzbudit v dětech vnitřní zaujetí pro věc!


Máš k tomu otázku či chceš se mnou sdělit osobní zkušenost?